Občanský zákoník v České republice

 

Zákon č. 40/1964 Sb. - občanský zákoník - definuje občanskoprávní vztahy majetkové povahy a tvořivé duševní činnosti. Občanský zákoník funguje ve prospěch naplňování občanských práv a svobod, hlavně nedotknutelnosti vlastnictví a ochrany osobnosti v souznění s dobrými mravy. Všichni mají rovnocenné postavení, přičemž občanskoprávní vztahy mezi lidmi vznikají na základě právních úkonů jako projevů vůle. Nejčastějším vyjádřením vůle je jednání nebo opomenutí, smlouva a ústní či písemná dohoda.

Ačkoliv jsou postupně přijímány další svazky, které podrobně upravují další odvětví soukromého práva - zejména obchodní zákoník, zákoník práce, zákon o rodině - občanský zákoník je stále pro tato odvětví podpůrným předpisem, jehož právní normy se uplatňují v případě, že zvláštní úprava o dané věci mlčí. Určitá obecná ustanovení občanského zákoníku - např. pravidla pro počítání času - nacházejí své místo i v právu veřejném.

Občanský zákoník - Zákon č. 40/1964 Sb. - Historie

Nápad upravit celý soubor práva uceleným sborem zákonů je velice starý - např. Corpus iuris civilis císaře Justiniana ze 6. století - a účelného dokončení tohoto nápadu došlo až pod vlivem idejí osvícenství začátkem 19. století.

Prvním a ve verzi novel dodnes platným občanským zákoníkem z onoho období je francouzský napoleonský Code civil français - zvaný též Code Napoléon - z roku 1804.

Tento zákoník byl inspirací k přijímání podobných legislativních spisů v dalších evropských zemích. V českých zemích je významný rakouský Všeobecný zákoník občanský - Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch, zkratka ABGB - z roku 1811, který na našem území platil do roku 1950 - a v části věnované pracovnímu právu až do poloviny 60. let. Na území Rakouska platí ABGB dodnes.

Méně úspěšný z hlediska legislativy je rovněž dodnes platný obsáhlý občanský zákoník německý - Bürgerliches Gesetzbuch, zkratka BGB - z roku 1896, kterému je vytýkána přílišná složitost a obtížná srozumitelnost.

Občanský zákoník - Zákon č. 40/1964 Sb. - Česko

Občanský zákoník z roku 1964, jenž je dodnes platný - prošel počátkem 90. let rozsáhlou úpravou - novelizací, je pokládán za provizorní, z mnoha hledisek nevyhovující právní předpis. Snaha o novou právní úpravu však dosud nedošla ke svému naplnění, protože odborná veřejnost nedokáže rozhodnout, zda se má vycházet z tradičního modelu ABGB, nebo zachovat kontinuitu se zažitou, ale nevyhovující úpravou stávající.

Původní občanské kodexy si daly za cíl pojmout veškeré soukromé právo a narozdíl od nich neobsahuje dnešní občanský zákoník úpravu obchodních vztahů - tu nechal na obchodním zákoníku z roku 1991, rodinné právo - zákon o rodině z roku 1963, pracovní právo - zákoník práce z roku 1965 a 2006, spolkové právo - zákon o sdružování občanů z roku 1990, nadační právo - zákon o nadacích a nadačních fondech z roku 1997 a neobsahuje ani úpravu svěřenství - trustů, jejichž vznik český právní řád neumožňuje.